Reportáž z DUP 2003

    /od našeho dalšího opravdu zvláštního dopisovatele/

X+6.ročník soutěže se konal v sobotu 31.5.2003 a byl zahájen - tak jako každoročně – přejímkou soutěžících ve spořilovské sokolovně. Vzhledem k tomu, že ještě před ní soutěž zlomila rekord v počtu účastníků (letos neskutečných 43 posádek), měli pořadatelé obavy už z administrativních záležitostí. Kupodivu vše proběhlo celkem hladce, nebýt nečekaného úskoku „sokolíků“, kteří před vchodem do tělocvičny zanechali několik desítek kilogramů železa (zřejmě sloužícího k týrání těla). Až na výjimky neměli pořadatelé zájem zdravotně poškodit soutěžící už před startem a proto jako první itinerář v soutěži směrovali posádky do místnosti zadem, což se celkem zdařilo.
Bez problémů se zdařila i kalibrace konzumentů.

Přejímka a tradiční přivítání posádek proběhlo velmi klidně, zdá se, že soutěžící si už uvědomují, že pořadatelé občas na přejímce říkají věci, které se během dne možná mohou hodit… Už na přejímce zaujali nápadem a provedením svých převleků (později v cíli i oceněné) posádky vozů start.č. LVI (mafie), č.-13 (velmi specializovaná lékařská pomoc) a +13 (návrat k pionýrským tradicím). Start vlastní soutěže proběhl netradičně z parkoviště před Thomayerovou nemocnicí v Krči, odkud se v 9.10 hod. vydala na trať prvá posádka. Trať první etapy vedla přes Lhotku, kde se autor trati vyřádil s dvakrát opisovaným panelem D na kruhovém objezdu v Modřanech, dále přes Komořany, obec Jarov k přehradě ve Vraném, následovala motačka ve Zvole, panel P, v bodě U doleva a doprava (to bylo oblíbené pravidlo pro celou soutěž), před Okrouhlem čekal nažhavený pořadatel a soutěžní úkol spočívající v odhadu vzdálenosti. Následovaly obce Okrouhlo, Zahořany (panel Z u konečné autobusu, na mostku panel A), až do Jílového u Prahy, kde byl na soutěžící připraven pěší závod, rovněž tradiční Memoriál Alexeje Meresjeva, opepřený řadou úkolů na trase naučné stezky a téměř živou kontrolou s úkolem poznávání historických automobilů. Výkony posádek byly obdivuhodné už proto, že se blížilo poledne a slunce nemilosrdně pálilo a ničilo zejména udatné konzumenty. Soutěž však první etapou nekompromisně pokračovala dál, přes Studené (štola,železniční most), do Žampachu, kde čekaly dvě konzumace v Hotelu Troníček a v hospodě u bazénu. Veselou historkou se stalo drobné zbloudění jedné z posádek, která posílala konzumenta pro razítka i do úplně "cizích" restaurací, kde o naší soutěži vůbec nevěděli. Razítka za konzumaci sice získali, odměnou za ně v cíli pak byly pouze trestné body. Další cesta vedla přes Borek do ČK Kamenný přívoz. S nástrahami první etapy se nejlépe vypořádala posádka start.č. MIX Alena Prajzlerová-Pavel Vlček, kteřá dojela do cíle etapy pouze s pěti trestnými body. Na druhém místě se usadila posádka č.18 Libor Koňák-Václav Sýkora s 50 TB, více už ztrácela posádka č. 4114 David Sedláček-Dana Květová se 130 TB. První etapu dokončily všechny posádky, včetně st.č. 158 Velát-Tomek, která soutěž během druhé etapy vzdala.

Druhá etapa svým průběhem ovlivnila celkové pořadí soutěže v tom smyslu, že bodově výrazně odskočily dalším soutěžícím posádky vozů st.č. MIX a 18 a dalo se předpokládat, že o vítězství si to rozdají mezi sebou. Posádkám zjevně činily největší potíže průjezdní kontroly, jejichž zvládnutí či nezvládnutí rozhodovalo o pořadí. Trať této etapy vedla z Kamenného přívozu přes Vensov (panel V), Břežany, Podělusy a Týnec nad Sázavou do Úročnice, kde čekaly konzumace a panel u hasičárny, dále přes obce Chlístov, Žabovřesky (panel), Zbožnice (panel) a Chrášťany do obce Chvojen, kde si soutěžící vyzkoušeli hod prázdným sudem. Následovaly Jarkovice s vydařenou dobovou fotkou a konzumací, přes Semovice, Bystřici - další bod U a panel 28 na náměstí - do ČK. Vítězem druhé etapy se stala posádka st.č.111 Pavel Benda-Blanka Bendová, která se s 200 tr.body posunula v celkovém pořadí na 3.příčku, nadále vedla posádka č. MIX s 55 body před posádkou č.18 s 80 body.

Třetí etapu lze podle výsledkové listiny označit za etapu nejsnazší. Trať vymezenou od Bystřice itinerářem po "drátu" přes Nesvačily, Dlouhou Lhotu s konzumací u zvonice do Zaječí k pořadateli, zajišťujícímu střelbu, a odtud přes náves (panel W), Neveklov, Tloskov, Borovku, Všetice (autobusová zastávka panel) do Dalešice sever – ČK absolvovaly zcela bez trestných bodů posádky startovních čísel 18, MIX, ale i 96 (Michal Lebduška-Michal Borovan), LVI (Emanuel Fuchs-Martina Fuchsová), 4 promile (Jiří Kuchta-Petra Kuchtová) a 7 UP (Jan Čada-Karel Nováček).

Průjezdní kontroly 4.etapy v okolí Netvořic rozhodly souboj vedoucích posádek. Jediných 100 TB posádky Koňák-Sýkora zřejmě rozhodlo o jejím prvenství, neboť posádka Prajzlerová-Vlček nasbírala za „průjezdky“ dvojnásobnou porci. Třetí místo udržela posádka Benda-Bendová, ale její odstup už boj o vítězství prakticky vylučoval, když celkem nasbírala 441 TB oproti 288 resp. 222 TB vedoucích posádek. 4.etapa startovala v Dalešicích sever, soutěžící měli pokračovat po dvoučárové komunikaci do průjezdní kontroly s úkolem, který se stal v průběhu let pro soutěž prakticky tradičním - šrouby, dále Nedvězí, Dalešice a po místní komunikaci (panel,autobusová zastávka panel) do Tuchyně (panel), dále ke konzumaci u studny v Netvořicích a do „netvořické motačky“ - panelů plno a průjezdní kontrola u fotbalového hřiště s poznáváním filmů s tematikou českého génia Járy Cimrmana. Závěrečný úsek etapy vedl přes Maskovice, Krňany (panel), odbočku na Třebsín (panel), Hradišťko, Rajchrdov (konzumace) do Štěchovic k turbíně, dále Slapy a za nimi vložený itinerář s panelem H. Nad přehradou již čekal další pořadatel s hodem kroužky a od něho pole soutěžících dorazilo do Nové Rabyně, což byl konečně cíl soutěže. Vítězem čtvrté etapy se stala posádka č. 007 Oldřich Hájek-Vladimíra Neklapilová, mohutný finiš vynesl posádku č.96 Lebduška-Borovan až na čtvrté místo a do boje o bronz.

Jízda zručnosti na nezpevněném povrchu parkoviště v cíli v kempu měla pěkný průběh a líbila se nejen divákům z řad soutěžících, ale i nic netušícím a zpočátku ani nechápajícím turistům z Nizozemska. Škoda že se diváci už tady nemohli občerstvit, když vynášení sklenic z restaurace a terasy bylo zakázáno. Z vítězství se mohla po projetí všech zbývajících automobilů radovat posádka škody octavie č.96 hned dvakrát, neboť dobře zvládnutá jízda zručnosti jí o pověstný chlup (rovnající se vlastně čtyřem bodům) zajistila v celkové klasifikaci bronz. Posádka si tak zopakovala celkové umístění v soutěži z roku 2000, spolujezdec Michal Borovan má navíc i prvenství z roku 2001. V jízdě zručnosti skončila druhá posádka č. 3333 Jaroslav Bejvančický-Ondřej Danko, pěkné třetí místo vyjela dámská posádka vozu č. 1820 Milena Kovácsová-Iva Gabrielová.

Z celkového vítězství se tedy po perném dni radovala posádka vozu č.18 Koňák-Sýkora s konzumenty Pejšovou a Bártíkem (Renault twingo), druhé místo obsadila posádka č.MIX Prajzlerová-Vlček a třetí posádka č.96 Lebduška-Borovan. V cíli se pořadatelé museli zabývat řešením situace z 1.etapy, kdy některé posádky nabraly časové zpoždění v důsledku křupanství jednoho z venkovanů, který přehradil úzkou silnici svým vozem. Ředitelství vyřešilo celou záležitost paušálním odečtením 12 minut, aby „kufrující“ posádky nezískaly tímto zásahem jury nezaslouženou výhodu.

Výsledky byly vyhlášeny těsně po půlnoci, což vzhledem k počtu startujících snad lze považovat za úspěch. Čekání na výsledky soutěžícím zpestřila živá hudba, neboť soutěže se zúčastnila i hudebně založená posádka. Celkovou náladu v cíli to nepochybně oživilo. Posádky na prvních třech místech dostaly zlaté, stříbrné a vavřínové věnce, takže soutěž je zase o něco světovější. Vítěz jízdy zručnosti nedostal poprvé v historii soutěže dříve populární zlatý volant, ale pohár. Oceněnými byly dále posádky s převleky, pořadatelské ocenění dostala dvojice Věra a Pavel Hollerovi, zejména za obětavou a pečlivou práci s přípravou soutěže a za organizaci jízdy zručnosti. Soutěž se letos obešla bez dopravní nehody, kuriozitou byla skutečnost, že jedna z posádek odstartovala s jedním vozem a po jeho poruše operativně dojela do cíle s vozem jiným ! Tomu se říká sportovní nasazení…

Nezbývá, než za organizátory poděkovat všem soutěžícím za účast a předvedené sportovní výkony, a vyjádřit přání, že se za rok opět na „Pípě“ sejdeme.


M.B.