Reportáž z DUP 2008
aneb Jak nám to zase Prcek 68 nezkazil !

Letošní ročník od samého počátku příprav ( říjen 2007 ) bojoval s nepřízní osudu i se škodičem Prckem 68. Při organizaci naší DUPky totiž začínáme zdánlivě nelogickým zajištěním cíle, ale od cíle soutěže se vlastně odvíjí všechno další. Hledali jsme v okolí Brd dostatečně kapacitní areál, podnikli jsme několik výjezdů s nulovým výsledkem a nakonec – až teprve mezi vánočními svátky – jsme našli to, kde jste ze soboty na neděli bydleli. S ohlasů posádek po soutěži jsme usoudili, že naše volba byla správná a že se vám v areálu Juniorcampu na Nové Živohošti líbilo.
A když už máte cíl, tak musíte najít i vhodné místo pro start. V souvislosti s Erzetkou Zadní Třebáň, jsme v této obci našli naprosto vyhovující sál Společenského domu, dohodli se s nájemcem restaurace i sálu a vše se zdálo být v pořádku….až do poloviny dubna 2008, kdy v reakci na naše ohlášení na místní samosprávu nám bylo ( zřejmě samotným pobočníkem Prcka 68 ) starostou obce sděleno, že v uvedeném termínu probíhají v obci májové slavnosti ( v jejich dialektu „ májové slavnostě“ ) a že si naši účast v obci nepřejí, a že sál je obce, a že to bude převlíkárna pro alegorické chodce, a vůbec…Proto nečekané pozvání majitele restaurace z Řevnic a jeho nabídka pro uspořádání přejímky, rozpravy a startu soutěže bylo přímo spásou. Už v této chvíli jsme věděli, že prorůstání škodičovské organizace Al Prcka do obecní samosprávy existuje a že organizace naší soutěže jistě ještě narazí na další překážky. Prcek 68 se svými přisluhovači v květnu letošního roku zdánlivě polevili ve své rozvratné činnosti a snažili se nás uchlácholit pžředstíranou nečinností, pouze kontaktovali správce rallyekrosového areálu v Sedlčanech, aby nám cenu za pronájem sdělil až několik dní před konáním akce a přece jenom tak našim plánům uštědřil nečekaný políček. I toto jsme ustáli - k neradosti našich protivníků…
V den konání akce vládlo – navzdory podplacenému meteorologickému zpravodajství ( kým asi???) – krásné slunečné počasí ( teplotní rekord za posledních 140 let!!! ). V Řevnicích u startu se sešlo 58 posádek z celých Čech, některé tradičně v maskách, někteří konzumenti již v provozní teplotě, ale všichni společně natěšení na další ( 11. ) ročník Dobře utajené pípy.
V půl páté ráno jsme zjistili, že ve čtvrté etapě Prckem najatí zemědělci zavezli do té doby průjezdnou silážní jámu čerstvou trávou a přerušili nám tím trať. Při řešení této nenadálé záškodnické akce jsme ztratili zhruba půlhodinu vymýšlením opravy trati a tato půlhodina nám potom chyběla ráno u rozpravy s jezdci.
Rozpravu jsme operativně zkrátili z hodiny na pouhou půlhodinu, vyřídili několik dotazů a již podle časového plánu – v 9:40 – odstartovali první posádku do takřka 140 kilometrové soutěže z blízkého Palackého náměstí.
Zhruba po dvěstě metrech následovala první tajná kontrola na dodržení dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě“ při výjezdu na hlavní silnici. Tuto značku dodrželo asi tak 60 procent účastníků a nezapočítávala se do hodnocení soutěže. Posádky pokračovaly po hlavní silnici až do Zadní Třebáně a dál směrem na Svinaře. Za křižovatkou před koncem obce se daly vlevo a hned následoval start do „rychlostní zkoušky“. Chtěli jsme vás seznámit s rozpisem soutěžních jezdců, nečekali jsme však, že mnozí z vás na křižovatce u Svinař zabloudí. Trať vedla na sever od Svinař a posléze se stočila na jih, směrem na Hodyni. V cíli zkoušky byla první průjezdní kontrola, kde pořadatel blafoval s měřením času, dal vám panáka, razítko a odeslal vás dál. Po zhruba 100 metrech jste přijeli na křižovatku se STOPkou ( druhá v pořadí ), a tam právě začínal první vložený itinerář, který vás namísto vlevo, nasměroval doprava do obce Hatě ( SPK G ). Prckovi pohunci se tam snažili pár posádkám znepříjemnit život odložením májky do křižovatky, ale soutěžící většinou vše hravě zvládli. Poté se posádky vracely zpět do obce Hodyně a za ostrůvek kolem hasičárny ( SPK R ). Další obcí byly Svinaře, nejdříve se jelo uličkou kolem hospody ( SPK 20 ) a potom na návsi dvakrát kolem SPK Y. Ze Svinař jste se vydali do kopce do Halounů, kolem SKP X do úzké uličky Prckových přisluhovačů, kteří se vám snažili také znepříjemnit život, ale komunikace nakonec zůstala průjezdná. Trochu problémů vzniklo s průjezdem automobilů u první konzumace „U paviána“, úzká příjezdová cesta nebyla příliš vhodná pro intenzívní obousměrný provoz, ale posádky si taky poradily. Poté už se vzala znovu SPK X a jelo se nejkratší cestou zpět do Řevnic. Z Řevnic jste se vydali nahoru přes Hřebeny směrem na Mníšek, ještě v lese následovala druhá průjezdní kontrola ( soutěžní úkol: značky automobilů) a poté sjezd dolů do Mníšku a městská „motačka“ v sídlišti ( detailně bychom to rozebrali někde v komentáři ). Odtud pokračovaly posádky na Stříbrnou Lhotu, kde u točny autobusu – vložený itinerář - jeli dvakrát přes panel SPK Z a poté do lesa a po žluté turistické do Kytína, kde na ně čekala druhá konzumace „v Nešvilu“. Poté ještě nesměly zapomenout na další vložený, který je provezl po návsi ( SPK F ) a přes SPK P ven z obce na Chouzavu. Cesta z Chouzavy byla většinou ve velmi zbídačeném stavu, Prcek zřejmě „zafinancoval“ i cestáře, kteří tedy jeli opravovat jinam. Na Svaté Hoře následovala třetí průjezdní kontrola se střelbou s praku a poté podjet dálnici a cestičkou mezi poli dolů do Nové Vsi pod Pleší. Za autobusovou zastávkou odbočili vpravo, kde jste jistě neminuli panel SKP W a poté v Malé Hraštici ( která je velká ) panel na pumpě ( SPK 33 ) a panel na návsi ( SPK D ). Po konzumaci jste se dostali po štěrkové cestě do Velké Hraštice ( která byla opravdu malá ) a kolem kostela otočku – opět vložený itinerář -, která znamenala vzít dvakrát panel SPK 14. Ti smolnější narazili na starostu obce ( jistě Prckem financovaného ), který zahradil veřejnou komunikaci a některé posádky se musely vrátit do Malé Hraštice zpět. Panel 14 jsme anulovali a přidali deset minut na čase. Poté trať vedla opět zpět do Malé Hraštice, kde posádky projely kolem panelu SPK 33 a opět pryč z obce, podle slepé mapy. Ta vás přes Nový Knín dovedla až do Mokrovrat, kde jste přejeli přes panel SPK 11 a poté podle druhé slepé mapy vilkami až na čtvrtou průjezdní kontrolu se soutěžním úkolem: umístit pivovary do správných obcí. Ten, kdo nečetl učebnici DUP ráno po přejímce, ten jistě nezaregistroval chyták na dojezd „z konce slepé mapy na nejbližší mapové odbočení vlevo“ ( česky řečeno: když dojedu na konec slepé mapy, tak si musím v mapě najít, kde nejblíž se dá odbočit vlevo, tam jet a tamtéž také vlevo odbočit ).
Některé posádky už v této chvíli zápasily s časem a rozhodly se hlavně dojet do časové kontroly v Dobříši u nádraží. Správná cesta podle itineráře však ještě vedla do Staré Hutě ( otočka na konci zástavby SPK 29 ), do Dobříše, kde podle obráceného „kurvadrátu“ jste projeli panel SPK 32 u servisu chladniček a poté v Brdské ulici panel SPK 23 a odtud asfaltkou do Trnové ( průjezdní kontrola s konzumací ve statku ) a návrat po polní cestě zpět do Dobříše přes panel SPK H a přímo v Dobříši panel SPK E (tzv. U Kubíčka). Poté už do cíle etapy.
Druhá etapa měla jediný soutěžní úkol, a to naobědvat se. Posádky dostaly plánek Dobříše se stravovacími provozovnami a 70 minut na oběd.
Třetí etapa byla vyloženě přejezdová, obsahovala zápisy prvních písmen ze značek „Obec“ a posledních písmen ze značek „Konec obce“, na kraji Dobříše se bral panel SPK 27, potom obce: Budínek a Rybníky. Nejvíc sporů bylo kolem panelu SPK 21 ( pod vysokým napětím za obcí Rybníky ), kde některé posádky považovaly přerušovanou čáru polní cesty za přerušenou komunikaci. Uznali jsme sice obě verze řešení, ale na adresu těchto, bych chtěl říci toto: Komunikace v mapě přerušujeme z toho důvodu, abyste je nemohli použít k jízdě ( jsou v mapě přerušené a vy máte podle této mapy jet ), oproti tomu přerušovaná čára v mapě značí vždy nezpevněnou komunikaci. Takováto přerušovaná čára nemůže být zaměňována s komunikací přerušenou!!! Příště přerušení komunikací provedeme ve větší míře ( dejme tomu 1 cm vynecháme ) a čárkovaně necháme nezpevněné komunikace – berte to jako džentlmenskou dohodu, budeme jí prostě oboustranně dodržovat.
Dále následovaly obce: Drhovy, Homole, Borotice ( konzumace ), Cholín ( ano, zde bylo prvním písmenem opravdu písmeno „Ch“ české abecedy ), Křepenice ( s vložáčkem přes Krčínovu tvrz ) a panel SPK 24 ( který nám v neděli ukradl některý z Prckových pochopů ).Dále se jelo přes Nalžovice, kolem zříceniny větrného mlýna do Příčov ( konzumace ) a do Sedlčan, ze kterých se na chvíli vyjelo, abyste se do nich vzápětí za průjezdní kontrolou ( PK 5 ) vrátili a byli změřeni obecním radarem, u kterého náš pořadatel zaznamenával startovní čísla hřešících posádek. Po projetí Sedlčan byl cíl etapy na rallyekrosové trati, kde se také jela jízda zručnosti.
Doufáme, že se vám trať na asfaltu závodního okruhu líbila, přestože jsme mohli použít pouze její zpevněnou část, zbytek by zřejmě sériová auta bez vetších šrámů nepřežila.
Do poslední etapy první vozidla odjela někdy kolem půl čtvrté, časový plán se nám vcelku dařilo udržet, což bylo mnoha posádkami v cíli kvitováno s povděkem. Věty typu: „To jsem rád, že jednou vidím cíl za světla…“, nebyla výjimkou. Ale zpět ke čtvrté etapě:
Vložený itinerář o odbočení vpravo na každé liché dopravní značce „Dej přednost v jízdě“ vzal za své již při průjezdu Prosenickou Lhotou, kde jsme při stavbě trati opomněli jednu důležitou odbočku, která nám již zbytek těchto křižovatek ( poslední dvě liché ) přečísloval na sudé. Za tuto chybu se posádkám omlouvám, protože trať se změnila takto:
Ze závodiště na 1. (liché) přednosti ignorovat nastrčený panel SPK 25 a dát se vpravo do Sedlčan, a protože to byla zároveň mapová jednosměrka, tak se muselo do Zberazi přes obec Vítěž a kótu 100, jenže v kótě 100 byla další lichá přednost, takže se muselo do Sestrouně, tam využít mapového trojúhelníčku, vzít panel SPK T a uhánět zpátky do Zberazi, projet bod B a mapovým trojúhelníčkem projet k panelu SPK U a jet do kóty 100. Zde vpravo a přes bod C do Prosenické Lhoty, zde na další liché přednosti doprava, ale zde právě vznikla ta chyba ( muselo se správně přes krátkou komunikaci před místním konzumem a doleva na konzumaci ), tímto se z SPK 31 u rybníka stal pouze nastrčený panel. Posádky zkonzumovaly a správně se vydaly přes bod D doleva směrem na Osečany. V lese nad Osečany proběhl krátký „Meresjev“ se soutěžním úkolem poznat tři druhy destilátů (borovička, gin a vodka) a už posádky sjížděly dolů na Osečany. Zde ( díky již zmíněnému přečíslování se nejednalo o lichou přednost, ale sudou ) se tedy posádky vydaly nejkratší cestou do bodu E přes Nahoruby. Tímto nám vypadly panely SPK12 a 22. V bodě E se vše opět normalizovalo. Před silážní jámou jsme instalovali panel SPK 13 (tzv. otočný), posádky tím splnily i druhý průjezd bodu E a přes okraj Nahorub ( díky tomu, že nejkratší cesta do cíle byla opačně mapově jednosměrná ) na úzké asfaltce na sever od Nahorub vzali poslední panel SPK S. Poté na hlavní doleva a stále rovně až do cíle.

Závěrem bych se chtěl ještě zmínit o tom, že některé posádky navzdory technickým problémům (technika, nevolnost spolujezdců) dojely hrdinně až do cíle. V cíli bylo klasifikováno 56 posádek!!! Jsem rád, že se vše nakonec v dobré obrátilo. Děkuji posádkám, sponzorům i všem pořadatelům. Všichni jste odvedli dobrou práci a nezbývá než si přát, aby ročník příští – již dvanáctý – dopadl minimálně tak dobře, jako ten letošní. Pípě zdar i v roce 2009!!!!!

Jiří Donát